Měli jsme jakési pochybnosti o tom, že se reportáž pana Jiráska odehrála tak, jak to bylo popsáno a naše "Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru" se rozhodla danou věc důkladně prozkoumat. Hlavní nesrovnalostí se nám zdál být fakt, že Danuše z podobných reportáží nabývá dle našeho názoru zcela neopodstatněné pověsti "neohrožené závodnice", až si ji ostatní členové Š&D zdráhají přibrat do týmu. Ovšem po rozhovoru s Danuší naše kancelář zjistila zajímavé skutečnosti. Uvádíme pouze zkrácené znění výpovědi:

"..ještě před domem zazněla Radkova alibistická otázka: "Máš všechno?", která se později ukázala jako téměř osudová pro zbytek zájezdu. "Nevim, nic mě nenapadá" (ale co mě později všechno napadalo, o tom dodnes nemá ponětí ani Radek). U Hrobic se chtěl jen ujistit: "..ty zlotý máš?" Neměla.

Radek zařídil vybavení jako lékárničku, lano a další kulišárny, co si na nás Poláci vymysleli. Já měla pouze dva úkoly: Půjčit si teplej spacák (na což jsem zapomněla - naštěstí nebyl potřeba) a ještě vyměnit a vzít s sebou polský prachy. Zvládla jsem ale jenom půlku úkolu. Peníze jsem vyměnila, ale z nepochopitelných důvodů jsem je nechala v kabelce, kterou jsem z důvodů již pochopitelných s sebou nebrala. Nevraceli jsme se a v Hradci jsme naše skoro poslední český peníze proměnili v další polský. (Takže se mi doma válí 200 zlotých - Jeden z důvodů proč jet na Adventuretrophy:)

Jak jsme se blížili k Polsku, dostala jsem relativně jednoduchej úkol: Hlídat cedule k hranicím. Že jsme se dostali ke správnýmu přechodu opravdu nebyla moje zásluha.

Do Polska jsem přijela po "kapánek hektickym" tejdnu, což se projevilo tím, že jsem si ani nepřečetla, kudy se do centra závodu dostanem nebo třeba že bydlíme v tělocvičně, kde by se celkem šikla karimatka... Naštěstí mi ji nahradil Radkův záložní minispacák. Připravili jsme věci, šli jsme si lehnout, v osm mě Ráďa vzbudil, že už je jako čas. Celou cestu jsem bojovala se spánkem - přešlo to až při sestupu ze Sněžky, po probdělé noci s příchodem svítání. Po návratu do tělocvičny a sprše jsem kolem druhý opět zalehla, Radek, který spánkový deficit tolik nepociťoval, mě večer vzbudil, že jdem na véču a pak ještě jednou, ráno, že jedem domů.

Faktem je, že při tom hustym výstupu na Sněžku Radek prošlapával cestu, občas mě nechal u tyče a šel se podívat, kdepak by asi mohla být další. Ani jednou za celej vejlet na mě nezvýšil hlas a nepřestal se mnou mluvit, i když příležitostí měl spoustu.

Při cestě zpátky do Čech jsem už dávala na cedule fakt bacha...."

Dle našeho názoru to ukázku stačí. Ačkoliv Danuše prohlašuje, že šlo o výjimečný stav, závěr naší "Kanceláře pro uvádění románových příběhů na pravou míru" je, že pokud ani odkrytí těchto skutečností nějakého dobrodruha neodradí od výletu s výše jmenovaným harantem, pak se distancujeme od následných katastrof a vydáváme následující doporučení:
* Napište jí podrobný seznam věcí a večer před odjezdem jej pečlivě zkontrolujte.
* Trasu do centra závodu si sám předem nastudujte.
* Vezměte si s sebou dostatečný obnos peněz, kdyby přeci jen něco zapomněla či rozbila.
* Důležité úkoly jí svěřujte pouze v krajním případě. Před odjezdem vše důkladně prověřte.
* Přibalte si něco pěkného ke čtení, abyste se nenudili, až veškerý volný čas prospí.
* Vemte s sebou náhradní spacák.

Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru