Ve dnech 6.-8.5.2006 proběhlo v Lipové-lázních a okolí MČR v Dog-trekkingu (pochodu se psem). Start a cíl byl ve skiareálu Miroslav, délka 93 km, převýšení téměř 2800m, časový limit 50 hodin. To byly základní informace, které účastníci znali dopředu. Startovalo celkem 114 závodníků.

Při prezentaci dne 6.5. v podvečerních a večerních hodinách dostali účastníci mapu příslušné oblasti, itinerář závodu a další důležité informace. Na musher meetingu přislíbil patron okolních hor - strejda Šerák - zlepšení počasí. Po meetingu začalo hodování při plných stolech dobrého a hlavně tučného jídla pod heslem kdo více sní, ten déle při závodě vydrží. Startovat se začalo v 9 hod, celkem odstartovalo 114 závodníků.

Na 1.kontrole (celkem 6 kontrolních bodů) - 14.km ještě téměř ze všech vyzařovala dobrá nálada. Ovšem následné stoupání do cca 1125m, si brzy začalo vybírat svou daň. Na 40.km přicházelo postupně stále více lidí rozhodnutých tentokrát závod nedokončit, takže pořadatelské automobily svážející "odpadlíky" do cíle se měly co ohánět téměř celou noc.

Na vrcholu Zlatého Chlumu (875m, 58,5.km) si závodníci dávali razítko do startovní karty sami. Všichni se snažili z této, v tuto chvíli velice nehostinné oblasti, co nejdříve dostat pryč. Vrcholová holina byla bičována studeným větrem, mlha, teplota kolem bodu mrazu - to vše důkladně prověřilo psychiku závodníků a jejich čtyřnohé kamarády. Další cesta vedoucí na promáčenou cestu Šumným potokem a spoustou popadaných stromů nebyla o mnoho klidnější.

Každý, kdo došel do cíle, byl nevýslovně šťastný a plný zážitků, kterých je na 93 km opravdu hodně. Za dokončení závodu dostával každý závodník bublinkovou koupel se zábalem, což opravdu bodlo. Čas nejrychlejšího závodníka R. Baláže (13 hod 26 min) je vzhledem k trati a počasí výtečný. Já a ENNY jsme skončili na 10.místě v kategorii HTM1.

Dog-treking však není jen o rychlosti. Je to závod hlavně o překonání sama sebe, o skvělém vztahu člověka se psem, o vůli a sebezapření, o spoustě nejrůznějších myšlenek, které za dlouhé hodiny proběhnou člověku hlavou a hlavně o kamarádství, které táhne lidi milující své psy do dalších dobrodružství. Ti, kteří několikrát vystoupali přes 1000m.n.m., několikrát následně klesli, prožili během několika hodin "čtvero ročních období", ale hlavně - dostali pod kůži nádherné hory na severu - JESENÍKY.

Poděkování patří pořadatelům, kteří trávili nekonečné hodiny na stanovištích, řidičům svozových vozidel, pochopitelně všem závodníkům za přístup k tomuto extrémnímu závodu, ale hlavně těm, bez nichž by žádný závod nebyl. Nezbývá než věřit, že i pro příští ročník zůstane Strejda Šerák pejskařům alespoň trochu nakloněn a můžeme se těšit na další tury se psem naší nádhernou jesenickou krajinou. 

Pavel