NOVINKY | >> ANKETA << | ZÁVODY | O NÁS | ODKAZY | >> CHAT << 
 

Highlander 2007

Vážení sportovní příznivci,

Highlander, závod všech Tvrďáků a Tvrďaček jen o něco menších než těch Jesenických, se po dvou letech vrátil do Vanova u Telče. Mnozí z Vás jistě pamatují předloňské vítěze, starýho Procházku a jihlavskou Báru Chudíkovou, nekonečné okruhy na rybníce, ale hlavně hezký závod za krásného počasí.

Ale prosím pozor pozor, je pátek 12. října 2007, krátce po osmé hodině večerní a dle našeho redaktora se již závodníci sjíždějí do centra závodu. A právě nyní nepřijíždí nikdo jiný a menší než naši reprezentanti, vážení přátelé, Štika & Drak! Z vozidel vystupují, dnes již dá se říci zasloužilí sportovci, v pořadí za sebou : Aleš Jirásek, Martin Hloušek, Petr Fukátko, Jan Herman a v rámě jim jsou zavěšeny sličné slečny Dana Odvodyová, Helena Šediváková, Daniela Petrová, Jana Juračková a Daniela Antropiusová. Jako poslední z vozu vylézá guru naší výpravy, trenér, fotograf a servismen , legendární - Pepa Horáček!!! Zdviženým palcem pravé ruky naznačuje všem přítomným novinářům, že vše je v pořádku. Tým je naformován do té největší formy, pohody a pohůdky, a že se jistě zítra můžeme těšit na parádní závod. Snad se jeho plány naplní.

Drazí posluchači, odbila dvaadvacátá hodina. Většina odprezentovaných závodníků koume své miniaturní mapičky s hromadou modrých teček a doufá, že to bude v lese nějak vyznačeno, nebo by mohli zítra, nedej bůh, zabloudit až do Nové Vsi... Menšina na chatce číslo 26 se dle dostupných informací přebírá hromádkou ampulek, bobulek, pilulek, šťáviček a housek se šunkou, aby konečně po letech našla něco, co je zítra pořádně nakopne. Nám nezbývá nic jiného než popřát Vám i našim statečným krásné sny a naslyšenou zítra!

Zdravíme opět z dějiště jubilejního 10. ročníku tohoto extrémního závodu. Centrum se probouzí do chladného a zataženého jitra. My tady osobně v redakci jsme docela rádi, že můžeme celý závod sledovat z naší vyhřívané helikoptéry, která je mimo jiné vybavena termovizí pro sledování pohybu závodníků v lese.

A co dnes závodníky vlastně čeká? Rozcvičí se při kempovém prosu (1 km), projedou se na kole (35 km muži, 20 km ženy), při čemž zavítají k vysílači na Javořici (837 m.n.m.). Dojedou k hradu Roštejn, kde na ně čeká Orientační běh v podobě 4 okruhů (jeden speciální hradní) a lezení v podobě 4 boulderů s případnými běžeckými penalizacemi. Dále na kole (10 km) k rybníku u Telče, kde musí každý sám na kánoi, mezi závodníky přezdíváno "stylem Old Shatterhanda", obeplout několik kontrol rozmístěných na rybníce i mimo něj. Následuje již jen závěrečných 5 km na kole do cíle.

Z předstartovních rozhovorů vyplývá, že mezi největší favority je nutno řadit právě našeho Aleše Jiráska. Aleš drží nejvýhodnější pozici v první lajně na startu již od té doby, co si většina soupeřů teprve chodí čistit zuby a je více než jisté, že se celý závod rozhodl pojmout stylem Start-Cíl. Mezi ženami je jasnou favoritkou Jana Juračková, která přiznává, že má na kole takovou formu, že v té rychlosti, jak poletí, nebude ani stačit sledovat to červené a modré značení na stromech. Ale vše je samozřejmě jen spekulací, nechme se překvapit!

Ale to už je tu startovní výstřel. Tempo Aleše se zatím nedaří nikomu následovat, odvahu na to má snad jen Danča Odvody. V terénu plném ostružin se však špatně předbíhá, a tak o něco pomalejšího kolegu Hermana odhání slovy "zrychli nebo uhni". Vláček závodníků se za těch několik málo minut moc neroztrhal, a tak všichni vyráží na bikovou etapu ve velkém chumlu. Z našich zatím v předu Hloušek, Fukátko a v ženách Juračková. Naše helikoptéra se odlepuje od země a sledujeme vláček cyklistů zdolávající první terénní kilometry přes louky. Většina našich si drží své pozice, jen dvojice Jirásek - Herman se pomalu propadá startovním polem. Je vidět, jak druhý jmenovaný v každé zatáčce kontroluje svou pozici a modlí se, aby oddělení mužské a ženské trati přišlo co nejdříve, než ho převálcují první ženy. Jeho modlitby vyslyšeny nejsou a s dvojicí Chaloupská - Přibylová se sveze jen několik metrů. Vysněná rozdvojka přichází zhruba o kilometr dále a vyčerpaný cyklista může konečně v klidu sesednout z kola a ... zvednout si výše sedlo, s dobrým pocitem, že alespoň kolegyně ze Š&D udržel 20 metrů za sebou. Zdá se tedy, že si zatím vede neobyčejně dobře a zkušeně. Na čele závodu se neděje zřejmě nic zajímavého a my se pomalu přesouváme nad Javořici v očekávání prvních závodníků ... A máme je tady! Je to dle předpokladů dvojice Chaloupská - Přibylová, která je však zezadu nemilosrdně drcena strojovým tempem naší Juračkové. Slyšíte dobře vážení příznivci extrémních sportů, vypadá to na velký závod! Naše závodnice lehce zaostává při ražení kontroly, kdy schovává svou mapu do kapsy své sportovní kombinézy namísto k tomu určenému držáčku na kole. Tento taktický trik je neobyčejně vyčůraný, jak jistě sami uznáte, poněvadž každý z Vás si jistě dokáže spočítat, že naše závodnice tím ušetří právě celé 4 vteřiny při přechodu z kola na bouldering! Juračkovou už teď čeká jen mírně točivá zatáčka vpravo a několikakilometrová rovná cesta k hradu, snad si dokáže vybudovat ještě nějaký náskok. Ale to už nechme ženy ženami a jejich osudu. Spolu s posledními ženami přijíždí na Javořici i první muži - Novák, Vaněk. Z našich drží své pozice s lehkým úsměvem Hloušek a s lehkým úšklebkem Fukátko. Tento borec ovšem ještě čeká na své silné disciplíny a jeho pozice je zatím více než slibná. Na chvostu si místa prohodili Herman ("jak tam dát něco míň než 1-1 a proč ten řetěz tak divně přeskakuje?") s Jiráskem ("prostě tlačit mi přijde rychlejší než jet"), ale zhruba sedmiminutová ztráta není hrozivá.

Ale to už se zapnutou termovizní kroužíme nad lesy a sledujeme "ženského hada" z červených teček mířícího k Roštejnu, mužského k obci Horní Dubenky, několik roztroušených houbařů, a jednu tečku opouštějící mapu po žluté turistické značce směrem někam "doleva nahoru" k Horní Cerekvi. Kroužíme několikrát jak supy nad mršinou, užíváme si odcházející oblačnosti, začíná krásný den a my se přemisťujeme na hrad. Vysedáme, ochutnáváme banány z občerstvení pro závodníky a okukujeme připravené bouldry. Za několik minut by tu měly být první ženy a my doufáme, že naše barvy na sebe nenechají dlouho čekat.

A je to tu, je tu Pája Chaloupská a ženy začínají lámat chleba. Sítem orientačního běhu a lezení nemusí každý projít tak svižně jako prachobyčejnou projížďkou na kole. Na šestém místě s pouhou čtyřminutovou ztrátou přijíždí, velmi rozvážně jedoucí naše Dája Petrová, tajná a nenápadná zbraň z naší stáje. Ale to už je tu žen spoustu. Odvodyová, Šediváková, Antropiusová se statečně perou o místo u boulderů a situace se stává lehce zmatečnou, někdo leze, někdo běhá, jiní svačí a Pepa Horáček se spokojeně usmívá a fotí. My jsme lehce nervózní a začínáme se obávat, že naše Juračková se usmívá o něco méně, už by tu dávno měla být ...

Je těsně před polednem, 93. minuta závodu. Po dešti a zimě již není ani památky, ženy krouží své okruhy, Tomáš Vaněk z Ekonomu přijíždí k hradu a diví se, že mu ten Novák dává přes dvě a půl minuty. "Vždyť jsem do toho šlapal jak blázen!" A závod má skvěle rozjetý i ... Martin Hloušek!! Ze třinácté pozice, těsně za Honzou Dušátkem, by snad mohl vytěžit i nějakou spolupráci na OB, svou slabší disciplínu. Z předních pozic již odpadl Peťa Fukátko. Nyní se ho celý jeho realizační team snaží dát dohromady, zatímco on odmítá rozkmitat své nožky orientačním během a raději trpí desetiminutovou frontu na boulder číslo 3, který záhy , lehce promrzlý, nepřelézá. Naše tajné želízko v ohni se začíná pomalu tavit. Naši reportéři mají nyní plné ruce práce, aby alespoň zhruba udrželi přehled o průběhu závodu. Začíná 114. minuta a na příjezdové cestě se objevuje naše Juračková. Na čelo závodu ztrácí 55 minut a v krátkém interview prozrazuje, že pro analýzu jejího postupu budeme potřebovat v cíli autoatlas. Nehodlá se ovšem samozřejmě vzdát, na předposlední závodnici chybí pouhých 18 minut. Držíme palce a jak říkám, je to Survival.

Ve stejném okamžiku dobíhá Chaloupská orientační běh a chystá se k lodím, Chaloupský úspěšně rozdrtil poslední boulder a chystá se hledat lampiony, a Jirásek přijíždí na hrad chystajíce se posvačit. Výhodnou pozici v závěru 4. desítky zřejmě ztratil Honza Herman a od Aleše Jiráska se bohužel dozvídáme, že náš závodník sedí na mezi, mezi Horními Dubenkami a kontrolou číslo 2, smutně kouká na projíždějící závodníky a v rukou zmateně obrací velmi složité a záhadné nýtovací zařízení. Nyní nezbývá než doufat, že si dnes vylepší svůj osobní rekord v nýtování, který padl před 14ti dny na mítinku v Českém Ráji - 60 minut. Ale to už ho tu máme vážení přátelé, je to neuvěřitelné!!! Jeho obličej nese známky utřených slz, ale nyní již i uvolnění! A znovu nalezené chuti k závodění, což dokazuje bleskovým startem na lezení, na které se těší již 129 minut a následným nejrychlejším časem v této disciplíně. S banánem v puse s námi prohazuje pár slov a my Vám nyní můžeme s radostí prozradit, že nový osobák nese hodnotu 20ti minut! Jen v kolonce "styl" bude stále napsáno "s dopomocí" a Honza rychle dodává, že po závodě dluží hodnému chlapci se startovním číslem 49 minimálně 10 kelímků ...

Ale to už se závod přehoupl do své závěrečné části a závodníci se přemisťují k lodím. Kol v depu ubývá, odpružené vidlice závodníků dostávají zabrat v terénní části cyklistické etapy a i náš štáb se přemisťuje k rybníku. Zde již osamoceně pádlují Chaloupská s Machútovou, u které se ovšem bude řešit nějaký zmatek a penalizace na bouldrech. O vítězce je tedy rozhodnuto, pokud ji nepotká nic nečekaného. Nyní je tu již ale to, co zajímá nás, i Vás, mnohem víc! Zřejmě výborným výkonem na hradě se na lodích objevují Šediváková s Petrovou a bojují ve skupince o 2. až 8. místo! Z našeho pohledu to vypadá na pohodovou projížďku za teplého podzimního dne. Nikdo se nikam nežene, holky na sebe volají něco o slevách v Teranově a k celkové idylce chybí na každé pramici jen Ital předčítající poezii. Holky vylézají z lodí s minutovými rozestupy, Šediváková bojuje o třetí místo, Petrová zřejmě v pohodě kontroluje pozici sedmou a Danču Odvody opustili úplně všichni, nudí se devátá.

Ve stejný čas a na tom samém místě se Tomáš Vaněk opět diví, jak to ten Novák dělá, a to mu navíc už dýchá na záda další závodník. Zřejmě to ho motivuje k tomu, že nyní se v jeho podání můžeme kochat nejrychlejším Shatterhandem dne. Dění na dalších místech nás zas až tolik nezajímá, čekáme nyní na naše muže, a tak ve volném čase natáčíme půlhodinový rozhovor s Pepou Horáčkem, který je ovšem v nejzajímavější části, týkající se jeho kuchařského umění, přerušen ohromujícím řevem našich fanoušků. Ano! Nepřijíždí nikdo jiný než Honza Herman, kterému se orientační běh musel nesmírně podařit, pronásledován Martinem Hloušek, u kterého už to tak slavné zřejmě nebylo ... Jak se tak dívám na vodní plochu, kluci bojují zhruba o 11. - 16. místo, před startem ovšem oba svorně prohlašovali: "Na lodičky se velmi těšíme, ale moc nám nejdou" ... Jejich slova se ukazují bohužel jako pravdivá. Je sice z vody slyšet bujarý chlapský smích a výskot, jak po sobě kluci stříkají pádly, chytají na břehu křečky, honí po stromech veverky a přemísťují po hladině bójky s kleštičkami prudkým bržděním při své hře na honěnou, ale míjí je při tom jeden soupeř za druhým. A nyní, při výlezu z vody, je jasné, že to bude souboj již jen o 15. místo. Ale jak se tak dívám na výrazy obou závodníků, ze kterých pomalu mizí úsměv po vodních radovánkách, je jisté, že to bude souboj tuhý a hustý ...

A to je od nás z komentátorského stanoviště asi tak celé, jsme unaveni a je čas jít si dát nějaký obídek. A co říci závěrem? Okruhy nemusely být všechny skoro stejné. Našemu týmu by se vedle vodáckého soustředění, hodilo i soustředění "technické údržby kola", ale jinak to byl super! A Naši? Helenka Šediváková svůj souboj o třetí místo neslavně prohrála, stejně jako Honza Herman svůj boj o patnácté. Martin Hloušek si šel za svým snem, odmítl nabídku na remízu a jeho zkušenosti se projevily v závěrečném kopci, v závěrečném "triku". Aleš Jirásek dotlačil svůj stroj do cíle s úsměvem na tváři, na rozdíl od vystrašeného a zničeného soupeře těsně před ním. Jana Juračková splnila co slíbila, a ukázala nám v autoatlase, kde že se nachází rybník nad Novou Vsí, kam se zajela podívat. Péťa Fukátko byl rád, že je rád a začíná se těšit na MČR v horském OB. Dája Petrová s Dančou Odvody a Dančou Antropiusovou se v hospodě sesedly k sobě, ohlodávaly prasečí kost a povídaly si o tom, jak že je to s tou Teranovou. Všichni byli šťastní. Tiskli si k hrudím své nové polštářky, vstřebávali atmosféru uvolnění a měli se rádi.

A Pepík? Pepík pomalu usrkával čaj s rumem, hrdě se díval na své svěřence a zdviženým palcem pravé ruky dal každému beze slova najevo, jak je na něj pyšný ...

Dobrou noc děti, Váš "Vašek Tittelbach"
HUDYsport Pardubice

... podporuje náš tým!

STATISTIKY teamu
> počet členů = 75
> počet závodů = 95

NEJnovější REPORTÁŽE
> Jesenický Tvrďák
> Mejcup
> Pražský park. survival
> Adventure Race (VŠE)
> Highlander
> Asics survival
> Adventure Race (T/O)
> Adventure Race (Š&D)

NEJnovější FOTKY
> Fotogalerie Š&D

BONUSY
> AR Slovenia 2007
> Bergson W.Ch. 2007
> AR Poland Champ. 2006
> AR World Champ. 2006
> AR World Champ. 2005

ZÁVODY 2009
> Highlander
     před 3953 dny
> Bike Adventure
> Ruská Ruleta
> DKNV survival
> Hradecký survival
> Noc Tuleních pásů
> Ski Adventure
> Ruská Sibiř

> ZÁVODY 2008
> ZÁVODY 2007
> ZÁVODY 2006
> ZÁVODY 2005
> ZÁVODY 2004
> ZÁVODY 2003

TOPlist

rajce.net | místo pro vaše fotografie