Ruská Ruleta, aneb hovno za 50 bodů

Doufám, že reportáž napíše Fukejs, jakožto spisovatel a nováček déletrvajících závodů. Takže jen pár mých postřehů.

Naše týmy:
"Staří" - Karlos s Pepínem. Osobně jsem z toho měl trochu obavy, Karlos je fyzicky přeci jen trošku někde jinde než já. Nakonec si neskromně dovoluji říci, že jsme si vzájemně perfektně sedli. Byli jsme naprosto rovnocenní co se týče vymýšlení postupů, mapování i střídavého fyzického tuhnutí. Výsledkem toho byl skvělý zážitek a doufám že oboustranně dobrý pocit. Doufám, že Karlosovi vyjde ta Poděbradka a pak se všichni Mackie Messerové mají na co těšit.
"Mladí" - Zdenátko s Fukejsem. O Zdenátkově kvalitě na biku není pochyb a Fukejs není o nic slabší. Měli jsme z nich velký respekt a očekávali jsme velký a těsný souboj, který se nakonec také dostavil.

Počasí:
Vypadalo brutálně, při příjezdu se na obloze jižně od Bakova děly neuvěřitelné věci, nicméně místní Bermundský trojúhelník mezi jakýmisi třemi kopci působí dle místních bájí jako odpuzovač přírodních kalamit, což se potvrdilo a tak jsme zmokli jen 2x na čtvrt hodinky.

Tratě:
Byly perfektně postavené. Obě etapy rozhodovaly rovnocenně, kdo pokazil jednu, neměl šanci na úspěch. K některým kontrolám se třeba na rozdíl od Poděbradky nedalo dojet na kole, ale u takovýchto závodů to podle mě není na závadu. Až na to Ralsko samozřejmě, ale o tom ještě bude řeč :-)

1.etapa - 3 hodinový noční scorelauf:
Start 23:30, s Karlosem jsme volili postupy po asfaltu, na jistotu. 100m po startu Kájovi přestává svítit čelovka, naštěstí je to jen špatný kontakt, který je za chvíli opraven. Jelo se nám pěkně, v dálce svítil Ještěd, počasí ideální, akorát občas v té mlze kolem vody nebylo moc vidět. Zpestření byla Karlosova velká a hlavně dlouhá (časově) potřeba. Kombinace cyklo kalhoty s kšandama, přes ně dres, ledvinku a batůžek s akumulátorem nezaručuje velkou rychlost svlékání a oblékání. Ale pohled to byl excelentní, všechno v dobrým Kájo, když musíš, tak musíš, o tom žádná :-) Jinak Silvy svítily perfektně, oslňovali jsme protijedoucí cyklisty i motoristy. Ovšem sjezdy v noci žádná sranda, jak by mohl referovat Karlos, který v serpentinách na štěrku předvedl Aleše Drymla na ploché dráze. Ve výjezdu z Českého Dubu nasadil Karlos pekelné tempo, že jsem za ním pěkně tuhnul. 18-ka byla na dohledávku záživná, Karlos to ale zvládá. Ale máme 30min do limitu a 25km. Solíme to na naše technologické maximum, tentokrát já táhnu Karlose a přijíždíme 19min po limitu. Z našich krásných 180b se po penalizaci stává 85 a 22.místo. Zdenátko s Fukejsem zvolili kontroly kolem centra s nižším bodovým hodnocením. Mají můj obdiv za to, že jezdili lesníma cestama a výsledkem bylo 140b a výborné 8.místo. Takže jsme měli co dohánět a popravdě jsme tomu už moc nevěřil, že je dostaneme.

2.etapa - 6 hodinový denní scorelauf:
Občas vysvitlo i sluníčko a relativně jsme se i vyspali. S Karlosem vymýšlíme varianty nad mapou a vyškrtáváme kontroly na kopcích, na které rozhodně nemáme v úmyslu jet. Ovšem bodové hodnocení kontrol, které dostáváme na startu naše předsevzetí rozmetává. První část je stejná jako lednová Sibiř, takže jedu po paměti. Oproti zimně to ubíhá trochu rychleji, že by to bylo tím, že na tom asfaltu není vrstva ledu...? Sbíráme několik 10b kontrol, pak zdoláváme Velkou i Malou Bukovou, i když jsme si teda nehráli na hrdiny a nahoru jsme došli pěšky. Aspoň jsme se nasvačili. Cestou do Mimoně trošku mokneme, ale na tom, co bylo před námi, jsme se zahřáli dost. Kopec Ralsko. Postup nevypadá tak zle, 1km zřejmě tlačení do kopce, pak traverzová cesta až ke kontrole. Zmíněná cesta ovšem v reálu nějak nebyla, takže jsme museli až nahoru a pak scházet ke kontrole. To vše po šutrech s kolem na rameni. Na této kontrole za 50b jsme strávili hodinku a náš slovník je nepublikovatelný. Ale to k tomu patří, podmínky měli všichni stejné. Valíme dál, zdrželi jsme se dost, takže další 30b kontrolu, která je trošku bokem, vynecháváme. A pak kolem uranových závodů do Ralska, přes tankodrom a Jablonec zpátky, opět namapovaná cesta ze Sibiře, takže valíme. Ale vypočítané to máme tentokrát přesně, sbíráme ještě několik kontrol a pár minut před limitem jsme v cíli. Máme to za 270b. Zdenátko s Fukejsem zvolili naši noční variantu s výjezdem na 80b kontrolu pod Ještědem. Ovšem pak už toho asi moc nestihli, takže výsledek za dnešek 200. Což nás samozřejmě moc potěšilo, jelikož jsme je o 15b předstihli a poskočili na 11.místo. Po příjezdu se náš mladší tým jde ukázkově umýt a uklízí kola a jde večeřet, zatímco naše skoroveteránská vyčerpaná dvojka zalézá do auta, kde regulérně na půl hodiny usíná...

Kultura:
Maxistan byl příjemný, zůstalo jen zdravé jádro, takže jsme u rezatého ionťáku zhodnotili dnešní i několik jiných závodů a plánovali další akce. Debaty se po nějaký čas neúčastnil pouze Fukejs, který dostal úkol z nejvyšších míst, že musí IHNED vymyslet, co bude na tričkách v Budislavi... Seznámili jsme se i s dalšími fajn lidmi, jako Hynek Urban nebo Láďa "Báža" Lepšík. Karlos předvedl svoje oblíbené číslo "vodka dovnitř - 10 vteřin - vodka ven" a společně s Fukym a Zdenátkem šli spát. Já jsem ještě pobesedoval se dvěma výše zmíněnými borci, vypili jsme něco vítězného Hynkova Smirnova a Bážovi slivovičky, čímž jim tímto děkuji a samozřejmě vedu v patrnosti, že ty rundy musím vrátit.

Zhodnocení:
Díky bakovákům za opravdu vydařené závody po všech stránkách. Super a pohodový lidi, počasí vyšlo, co víc si přát. Z naši dvojku snad mohu říct, že si myslím, že oba dva dny jsme měli celkem slušně vymyšlené i zajeté, škoda sobotních technických problémů a tedy poměrně vysoké penalizace. Mohli jsme atakovat takovou 6. - 7. příčku, a aspoň se tak částečně přiblížit roli favoritů, do které nás nějakým nepochopitelným způsobem pasovali pořadatelé. Ale jezdíme přeci pro radost a dobrý pocit, který se rozhodně dostavil. A skalp Zdenátka s Fukejsem se počítá. Takže ať žije Ruská Sibiř 2005!

Pepíno